úterý 30. března 2010

Před pikolou, za pikolou


Je to sluníčko :) ...když zrovna nehoní po podlaze hrnce, nemlátí do poklic, neháže pitíčkem, nepřeřizuje hodiny na troubě, neštípe, nebudí se desetkrát za noc, nekňourá, netrhá knížky, nečmárá po stole a tak. Prostě sluníčko :)

Odbaveno, zítra ostrý start


Kurnik. Tak zrovna sem bych jel. Zrovna sem bych jel až bych brečel. Tady jsem jednou byl na svoje narozeniny (a krom toho asi jen padesátkrát) a jel bych znovu. Kurnik. Kurnik šopa :)
A ty malý prďolové ... (jak by je asi pojmenovala Andrejka Smišková?) tam zítra jedou a houby si toho váží. Možná stejně málo jako já každého dne, který mi byl dán. Tam nebo tady, kdekoliv. Kurnik :)

Něco o cachtání

I když vynechám tradiční novoroční koupání otužilců ve Vltavě, které je nám vteplesedílkům přinášeno veřejnoprávními jedničkami a nulami, a kterému z pohodlí domova nevěříme ani tu jedničku nad nulou, natož nulu pod vodou, pak ani jinak nejsem velký cachtal. Honzík mi připomněl jedno cachtání, které nám tenkrát skoro vyrazilo dech. Během našeho prvního setkání s Anglií se náš neohrožený vůdce onoho chladného dubnového rána vrhl do vln Atlantiku, aby z těch vln o pár okamžiků později zase vyběhl a jal se froté ručníkem masírovat svoji scvrklou modrou kůži. Nevysloužil si obdiv dívek, které dospávaly noční procházku po Hastings, ale posměch chlapců, kteří doháněli nikotinový dluh na balkónu hotelu, ze kterého náš nejmenovaný docent vyběhl.
Je pravda, že od té doby upadlo v zapomnění mnoho dalších cachtání, která se odehrála na místech cachtání ne zrovna zaslíbených (pro pamětníky nabízím Jičín, plzeňského Masaryka, Prunéřov, Perštejn...). A možná i proto si myslím, že s Tebou bych se Honzíku zase někde vycachtal :)

pondělí 29. března 2010

Začínáme

A je to tady. Dnes příjde první paní průvodkyně na odbavení první letošní Anglie. Docela jí budu závidět, vypadá to, že letos se tam moc nepodívám. Třeba mi pak bude vyprávět, jaké to bylo ;)
Vzpomínám si na svoje první překročení Anglického kanálu - tehdy to byl pro nás ještě La Manche - při historické exkurzi s profesorem - tehdy ještě docentem - Kumperou. Stál jsem na palubě, kolem tma a já si říkal, teď bych ještě doplaval, teď bych ještě doplaval, teď bych ještě doplaval, a s mizejícími světýlky Ostende mizela i jistota suchozemce na malé bárce uprostřed temných houpajících se mas. Důležitější byl ovšem pobyt v Anglii, která nám učarovala, a taky návrat. Na trajektu jsme totiž dopili cestovní rum, do lahve vložili vzkaz a hodili do moře. Slíbili jsme si, že se vrátíme - a to se také stalo.

neděle 28. března 2010

Vypadá to že tlačí...

...ale netlačí. Má z nás prču. Nočník přestal být jeho kamarádem a záchod bude jen tehdy, když tam bude dostatek klaunů. Takže zase ani kapička.

Nevache

Zima končí, jaro je definitivně tady. Za barákem nám voní čerstvá hlína na poli, odkud zanedlouho bude smrdět řepka. Musím říct, že letošní zima mě potěšila. Tolik sněhu dlouho nebylo, alespoň u nás v nížině. Neztotožňuju se s těmi, kterým zima vadila, kteří říkali, že to není normální. Zima vždycky byla, mrzlo, chumelilo, odklízeli jsme sníh z chodníků, bruslili na rybníku. Je pravda, že v posledních pár letech co napadlo, to roztálo. Ale letos bylo bílo, a dlouho. Jenže všechno má svůj vymezený čas a letos už můžeme na zimu jen vzpomínat. Třeba na obrázcích z údolí Val Clarée, kde se vesnice jmenuje Nekráva.

Kapitán Lipánek

Prokop se ve středu ráno nechal přesvědčit, aby konečně vzal lžíci do svých rukou a docela se tomu poddal. Rychle jsem vzal foťák a ještě chytil několik zapamatováníhodných grimas a póz. Bohužel taková symbióza panuje zatím jen mezi Prokopem a Lipánkem, dnešní rajská měla úplně jiný osud.

sobota 27. března 2010

Tak to taky zkusím...

...dlouho jsem si pohrával s myšlenkou mít vlastní webové stránky věnované svým fotkám. Jenže chybí čas a vůle a taky se mi zatím nechce investovat do stránek peníze, tak jsem se rozhodl, že se pokusím pravidelně vkládat (předsevzetí zní co nejčastěji) obrázky buď povedené, nebo něčím pro mě zajímavé. Zpočátku to budou asi záležitosti archivní, ale rád bych sem časem dával věci nové - to je asi smysl tohoto blogu. A když múza dá, přidám i nějaký komentář.