Choutky fotografovy, měl bych napsat. Bylo nádherné počasí, narozdíl od 14. října před 944 lety, údajně tedy, žádný pamětník už to asi nepotvrdí (a kdyby, můžeme ho klidně obvinit ze senility), a já se toulal po bitevní pláni s nabitými bateriemi a vyčištěnými objektivy. Zbytky gotického opatství lákaly: vyfoť si mě! cvakni to, udělej mi portrét! no tak, hele ta momentka, kvůli tobě se nehýbám snad už pět set let! Myslel jsem na Harolda, jaké to asi bylo, mít zaťatou sekyrku v čele a vědět, že o devět set let později za mě budou považovat postavičku se šípem v oku. Jaké to bylo, mít v unavených rukách zápas na Stamford Bridge proti hladovým Norům, v bolavých nohách stovky kilometrů přes celou zem a v čele sekyrku nějakého nemanželského Normana. Asi nic moc.
Toulal jsem se těmi místy a tenká gotické žebra se mi nechtěla poskládat do malé černé krabičky zavěšené na krku. Takže letos zase nic, žádné reklamní obrázky do kanceláře, jen krávy spásající trávu vyrostlou nad těly dávno zapomenutých a kytičky rozkvetlé z krve Haroldovy.
Žádné komentáře:
Okomentovat