Pár pohledů zpoza Stříbra

...a nakonec i vítěz závodu, který aby si mohl užít společnosti spolujedoucích, musel některé o kolo dojet :) Zdeněk Štybar (nahoře i dole)

Trošku adrenalinu

...hlavně pro ty, kteří se budou snažit najít závodníky :) Byli jsme ve Stříbře s Jirkou a předháněli se, kdo udrží delší čas. Jestli to za to stálo, posuďte sami.

Stříbrská bahna

Kdo by to byl řekl, že ještě den předem svítilo sluníčko...

Toi toi cup - zrychlíme

Ve Stříbře se dobře fotilo. Bylo pod mrakem, světlo rozptýlené všude bahno, závod měl šmrnc. Někteří jezdci byli neuvěřitelně rychlí :)

Toi toi kap kap

Dnes se jel ve Stříbře domácí pohár v cyklokrosu - toi toi cup. Od dopoledne byla trať v permanenci, tréninky se střídaly s ostrými koly dětí, kadetů, juniorů (a také kadetek a juniorek!) a vrcholem byla samozřejmě soutěž elite, které se účastnil i místní rodák a poslední mistr světa Zdeněk Štybar. Celý den pršelo, takže cyklokros byl skutečně cyklokros a ne nějaké šudlání po louce za humny. Nafotil jsem hromadu fotek a musím říct, že foťáček zatěžkávací zkoušku v podobě vody ze všedch stran zvládl. Těmi nesmazanými vás teď budu na pokračování chvilku zásobovat.

Před polednem, kdy byla na trati drobotina (ovšem leckdy hodně odhodlaná), se počasí na chvilku ustrnulo a tak měli ti nejmenší alespoň trochu příznivější podmínky.

K293 tour 2010

Třiadvacet nadšených cyklistů se minulý víkend vydalo ze Žlutic jim neznámým směrem, aby změřilo síly, vytrvalost, bystrost ducha, prokázalo odvahu a načerpalo zážitky, na které se vždy vzpomíná celý další rok. Vyrazili na akci, která už se po šestnácté konala pod názvem K293 tour. Víkend vyšel nádherně - lepší počasí snad nebylo možné si přát. Zvláště s ohledem na to, že v pondělí klesla teplota o 5 stupňů a spustil se déšť.

Ze Žlutic vedla trasa přes kopce a údolí do Melchiorovy Huti, kam už ká tour před devíti lety směřovala, jenže cesta vedla jinudy, byla delší a úkoly, které účastníky cestou čekaly, byly jako každý rok těžší a vykutálenější. Všichni ale závod dokončili se ctí a s úsměvem. Třeba jako Luboš s Jakubem, kteří právě nechávají za zády Vladař, po jehož úbočí trasa vedla.

Během závodu se nejen šlapalo, ale řešily se úkoly a doplňovaly síly.

Ne vždy bylo jasné, kudy se vydat...

...a někdy byla cesta rovná a čistá.

Všichni dojeli zdárně do cíle. Jako družstvo číslo 4, vedené svým srdnatým kapitánem.