Pár pohledů zpoza Stříbra

...a nakonec i vítěz závodu, který aby si mohl užít společnosti spolujedoucích, musel některé o kolo dojet :) Zdeněk Štybar (nahoře i dole)

Trošku adrenalinu

...hlavně pro ty, kteří se budou snažit najít závodníky :) Byli jsme ve Stříbře s Jirkou a předháněli se, kdo udrží delší čas. Jestli to za to stálo, posuďte sami.

Stříbrská bahna

Kdo by to byl řekl, že ještě den předem svítilo sluníčko...

Toi toi cup - zrychlíme

Ve Stříbře se dobře fotilo. Bylo pod mrakem, světlo rozptýlené všude bahno, závod měl šmrnc. Někteří jezdci byli neuvěřitelně rychlí :)

Toi toi kap kap

Dnes se jel ve Stříbře domácí pohár v cyklokrosu - toi toi cup. Od dopoledne byla trať v permanenci, tréninky se střídaly s ostrými koly dětí, kadetů, juniorů (a také kadetek a juniorek!) a vrcholem byla samozřejmě soutěž elite, které se účastnil i místní rodák a poslední mistr světa Zdeněk Štybar. Celý den pršelo, takže cyklokros byl skutečně cyklokros a ne nějaké šudlání po louce za humny. Nafotil jsem hromadu fotek a musím říct, že foťáček zatěžkávací zkoušku v podobě vody ze všedch stran zvládl. Těmi nesmazanými vás teď budu na pokračování chvilku zásobovat.

Před polednem, kdy byla na trati drobotina (ovšem leckdy hodně odhodlaná), se počasí na chvilku ustrnulo a tak měli ti nejmenší alespoň trochu příznivější podmínky.

Na Ká tour se plní různé úkoly

Některé jsou vyloženě jednoduché...

...u některých je řešení v nedohlednu...

...některé vyžadují týmovou spolupráci...

...některé potřebují promyslet...

...některé vyžadují tělesnou zdatnost...

...a některé jsou prostě na prd!

(letošní Ká tour obsahovala neobvyklé množství úkolů spojené s historií projížděného kraje. Jelikož se v nejbližších letech opět chopí organizace někdo rozumný, je na snadě, že otázky tohoto ražení se budou vyskytovat v menším než malém množství. Takže se děvčata klidně můžete znovu přihlásit :))

Ká tour nejsou jen bycikly...

... ale i meziúkol, doplňková disciplína. Letos golf na profesionální úrovni!

Odpoledne s nepřítelem

Na zahradě u studní ve městečku Wells se sportovalo. Na pravém anglickém trávníku hráli praví angličtí gentlemani (a gentlewomanky) pravou anglickou hru kroket. Na chviličku se se mnou dal do řeči jeden z hráčů, který zrovna předal hru své partnerce. Milý postarší muž mě nadchl svým nadhledem, vstřícností, pozitivní náladou. Bylo vidět, že si to krásné odpoledne užívá. Nevadilo mu ani větší množství návštěvníků, kteří tu a tam pozorovali, co že to na té trávě ti bíle odění lidě dělají. Nakonec mi málem vyrazil dech, to když jsem se ho ptal, jestli jeho protihráči jsou jeho známí nebo přátelé a on s kamennou tváří pomalu odpověděl: přátelé? Ne, to jsou mí nejhorší nepřátelé...